Úsvit optiky

Prof. Dr. Ing. Jozef Maximilián Petzval (*1807 – †1891), tak zní celé jméno a titul tohoto slovenského fyzika, matematika, geodeta, vynálezce a hlavně zakladatele moderní optiky a fotografie.

Po téměř čtyřiceti letech putování po evropských zemích a nejvýznamnějších univerzitách starého kontinentu, studiu, přednášení a vyučování širokého a rozličného spektra oborů v roce 1840 naplno zúročil své vzdělání a zkušenosti. Po letech složitých výpočtů a teorií anastigmatických objektivů navrhnul, vlastnoručně vybrousil čočky a zkonstruoval legendární  portrétní objektiv Petzval. Tento aplanát s ohniskem  160mm se tehdy mohl se svou světelností f3.6 honosit přízviskem nejrychlejšího objektivu té doby. Tři čočky, korigovaná chromatická aberace, kulový odklon a doba expozice zkrácená ze 30 minut na 30 sekund významně přispěly k rozvoji umění fotografického.

Během vlastní výroby objektivů však bylo jasné, že bude třeba praktických a manuálních zkušeností s konstrukcí, a tak Jozef Petzval požádal o pomoc známého vídeňského optika Friedricha Voigtländera. Zde však Petzval udělal osudovou chybu a s Voigtländerem neuzavřel žádnou smlouvu ohledně podílu ze zisku. Ten začal dle Petzvalových plánů vyrábět roku 1841 první matematicky vypočítaný portrétní objektiv Daguerreotyp-Apparat zum Portraitiren. Po ohromném úspěchu a prodeji více než deseti tisíc kusů dostal Petzval jednorázově pouhopouhých 200 zlatých.

Nedavše se již znovu oklamat, uzavřel roku 1850 novou smlovu s optikem Carlem Dietzlerem, na jehož podnět si dal roku 1857 patentovat krajinářský objektiv Dietzler-Petzval. I přes průměr 15 cm a váhu 15 kg se stal hitem a prodával se třikrát lépe než nový Voigtländerův objektiv s názvem “Orthoskop”, u jehož výroby znovu zneužil dříve nabyté Petzvalovy zápisky. Nicméně ani tak Petzval z konstrukcí a výroby objektivů nikdy příliš nevydělával. Žil převážně v ústraní v pronajatém opuštěném klášteru ve Vídni a věnoval se oborům sahajícím od astronomie a astrofyziky, po měřící přístroje až k šermu. Roku 1859 se do kláštera vloupali zloději a zničili jeho mnohaletou práci s rukopisy a optickými výpočty, včetně rozpracovaného vícesvazkového díla o optice. Škody již nikdy nedal dohromady a spolu s trpkým zklamáním z aféry s Voigtländerem to vedlo k jeho stále více samotářskému životu a omezení publikování.

Nejlepším důkazem Petzvalova génia je fakt, že po více než šedesát let byly jeho konstrukce v oblasti objektivů jen těžko překonatelné (podle jeho schémat se ještě v průběhu 20. století vyráběly vysoce světelné objektivy) a dodnes se v inovované podobě vyrábí série portrétních Petzval objektivů na moderní fotoaparáty, které vycházejí z jeho schémat a vynikají nezaměnitelným podáním. Dodnes se jeho konstrukce uplatňují v oborech jako je kinematografie, astronomie, měřící technice a dalších. Sám propočítal optiky různých typů zařízení jako jsou například mikroskopy, dalekohledy, promítací technika, reflektory a mnoho jiných, které dodnes platí a stal se tak úhelným kamenem moderních optických soustav.

„Podmanil jsem si světlo, mám ho v hrsti… Leč na světě je ještě příliš mnoho tmy.“

[J.M.Petzval]

Pozn.: pokud se chcete dozvědět vice, doporučujeme Vám návštěvu muzea věnovaného právě tomuto velikánovi fotografie. Nachází se v jeho rodišti, Spišské Bělé na Slovensku. http://www.muzeum.sk/?obj=muzeum&ix=stm_mjmpsb

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *